How we became Caminantes at Gran Canaria (ESP) - Day 4

Welcome to the next installment of the Christmas travels around the island of Gran Canaria. In today's episode we will look at what happened to us in the valley through which we started climbing the mountains in the previous episode.
​
Vítejte u dalšího pokračování z Vánočních cest po ostrově Gran Canaria. V dnešním díle se podíváme, co se nám všechno přihodilo v údolí, kterým jsme v předchozím díle začali stoupat do hor.

When I woke up in the morning, the weather was clear. But as time went on, before the rest of the group woke up, the sky became cloudy. Although sometimes the sun shone through the clouds onto the surrounding landscape.

Když jsem se ráno probudil, bylo jasné počasí. Ale postupem času, než se vzbudila zbývajicí část skupiny se nebe zatáhlo mraky. I když občas skrze mraky slunce prosvitlo na okolní krajinu.

The clouds were definitely welcome as we had a full day's climb up the valley ahead of us. And it was definitely better to walk in the shade than to trudge through the hot valley floor.

Mraky byly rozhodně vítány, protože nás čekalo celodenní stoupání údolím. A rozhodně bylo lepší jít ve stínu, než se plahočit rozpáleným dnem údolí.

The higher we climbed, the more clouds were there and at one point it started to drizzle. That was definitely the last thing we expected in the desert. But on the other hand, we didn't mind at all.

Čím výše jsme stoupali tím více mraků bylo a v jeden okamžik začalo mrholit. To bylo rozhodně poslední věc co jsme v poušti očekávali. Ale na druhou stranu vůbec nám to nevadilo.

Through constant drizzle we reached the edge of the old lava field. A huge cemetery and excavations were marked on the map in this area. We learned from the information sign that the lava field is the cemetery of the original culture that lived on the island before the arrival of the Spaniards. It was only after this realization that we began to notice the stone mounds in the middle of the lava field.
​
Neustálým mrholením jsme došli na okraj starého lávového pole. V mapě byl v této oblasti značen obrovský hřbitov a vykopávky. Teprve až z informační cedule jsme se dozvěděli, že lávové pole je hřbitov původní kultury co na ostrově žila, před příchodem Španělů. Teprve po tomto zjištění jsme si začali všímat kamenných mohyl uprostřed lávového pole.

A village called Arteara begins right behind the Necropolis. Where the restaurant supposed to be according to the map. We planned to have lunch there. At the ended up going a camel safari instead of a restaurant. They only had beer here. The place definitely didn't suit us at all, so we had a quick beer and continued further down the valley.

Hned za Nekropolí začíná vesnice se jménem Arteara. Kde měla být podle mapy restaurace. Kde jsme si plánovali dát oběd. Nakonec jsme místo do restaurace dorazili na velbloudí safari. Měli zde jen pivo. Místo nám rozhodně vůbec nesedělo a tak jsme dali jedno rychlé pivo a pokračovali dále údolím.

Not far away began the last big climb of the day before the next village that lay in our way. Weather became clear like a monster. And as a result, the steep climb became much more complicated for us. But since it had been drizzling before, the landscape was immediately greener.

Nedaleko začalo poslední velké stoupání dne před další vesnicí, která nám ležela v cestě. Jako na potvoru se vyjasnilo a tím pádem se nám prudké stoupání značně zkomplikovalo. Ale vzhledem k tomu, že předtím mrholilo byla krajina ihned zelenější.

By the time we reached the town of Fataga, we were quite thirsty. So we did a very quick survey of the center. Then we headed to a restaurant where was a nice shade and the food looked delicious in the pictures. The waiter immediately understood what was expected of him and immediately offered us a large draft beer. The first few frozen pints disappeared almost immediately. Then it was time to eat. I had a pork cutlet and my colleagues had something called the Iberian surprise. As they eventually found out, it was a grilled belly. We ended up drinking 7 beers each at the restaurant. And then continued our way, when the restaurant was closed.

Než jsme došli do městečka Fataga, měli jsme slušnou žízeň. A tak jsme udělali velmi rychlý průzkum centra. Poté zamířili do restaurace kde byl příjemný stín a jídlo na obrázcích vypadalo chutně. Pan číšník okamžitě pochopil co se od něj čeká a okamžitě nám nabídl velké točené pivo. Prvních pár namražených půlitrů v nás zmizelo téměř okamžitě. Poté nastal čas na jídlo. Já jsem si dal vepřovou kotletu a kolegové cosi se jménem Iberijské překvapení. Jak nakonec zjistili, byl to grilovaný bůček. Nakonec jsme v restauraci vypili 7 piv každý. A dále pokračovali, až když byla restaurace uzavřena.

As it was just before sunset and the city is located at an altitude of 650 meters. It started to get quite cold, so I got dressed in the square behind the church. And then set out to find a place to sleep. Finally, we were connected to the Internet again and could see what kind of weather awaits us. There were supposed to be rain showers during the night, but since there were still no trees around, we hoped that the forecast was wrong. We stayed in the desert overlooking the town of Fataga, where we had a pleasant early evening.
​
Jelikož bylo těsně před západem slunce a město leží v nadmořské výšce 650 metrů. Začalo být docela chladno a tak jsem se oblékli na náměstí za kostelem. A vyrazili hledat místo na spaní. Konečně jsme měli opět připojení k internetu a mohli se podívat jaké počasí nás čeká. V noci měli být dešťové přeháňky, ale vzhledem k tomu, že v okolí stále nebyly stromy doufali jsme, že se předpověď plete. Ubytovali jsem se v poušti s výhledem na městečko Fataga, kde jsme měli příjemný podvečer.

Full map link to Mapy.cz

Length of Trek	Meters Up	Meters Down
71.1 Km	1313 meters	664 meters

The fourth day was definitely full of all sorts of surprises. But despite the bad weather, we managed to maintain the norm of around 14 km per day. Even though it was the first day when we basically just climbed. In the end, we finished the day 657 meters in feet higher and 119 vertical meters downhill. There was also a plan to try as many local foods as possible and dinner at the restaurant supported that plan. You will learn what happened to us in the following days in the next installments.
​
Čtvrtý den byl rozhodně plný nejrůznějších překvapení. Ale i přes nepřízeň počasí se nám podařilo udržet normu kolem 14 km denně. I přesto, že se jednalo o první den kdy jsme v podstatě jen stoupali. Nakonec jsme den zakončili o 657 metrů v nohách výše a 119 výškových metrů z kopce. Vznikl také plán, že je třeba ochutnat co nejvíce místních jídel a večeře v restauraci tento plán podpořila. Co se nám přihodilo další dny se dozvíte v příštích pokračováních.