How we became Caminantes at Gran Canaria (ESP) - Day 12

Welcome, in today's episode of travels around Gran Canaria. Today we look at how we got from Caldera de Bandama to the town of Telde and then on to the coast. The road was definitely not easy and it prepared a lot of tricky obstacles for us. So let's get to it.

Vítejte, v dnešní epizodě z cest po Gran Canarii. Dnes se podíváme jak jsme se dostali z Caldera de Bandama do města Telde a pak dále k pobřeží. Cesta to nebyla rozhodně jednoduchá a připravila si pro nás spoustu záludných překážek. Tak pojďme na to.

The plan was to get up very early, because the night before we didn't think too much about where to sleep and we chose the flattest place right next to the hiking trail. Since we were sleeping on the edge of the caldera, we had a 360 degree view. So I took advantage of it and got up before sunrise.

Plán byl vstávat velmi brzy, protože předchozí večer jsme si moc nelámali hlavu kde se uložíme a zvolili jsme nejrovnější místo hned u turistické stezky. Vzhledem k tomu, že jsme spali na okraji kaldery, měli jsme výhled 360 stupňů do okolí. Tak jsem toho využil a vstal před východem slunce.

As the sun climbed above the horizon we finally, saw where we might have fallen as we walked along the rim of the caldera at night on a narrow path. Immediately after sunrise, runners began to move along the path, so it was time to disappear as quickly as possible. Of course, there was a quick breakfast, because we kind of suspected that we were going to have a very hot day. And so we set off as quickly as possible.

Jakmile slunce vylezlo nad obzor, konečně jsme uviděli kam jsme mohli spadnout, když jsme šli po okraji kaldery v noci po úzké cestě. Ihned po východu slunce se po cestě začali pohybovat běžci a tak byl čas co nejrychleji zmizet. Samozřejmě proběhla rychlá snídaně, protože jsme tak nějak tušili, že nás čeká velmi horký den. A tak jsme co nejrychleji vyrazili na cestu.

Since there is no path leading to the town of Telde, we had to choose our own path. And it start to be unbearably hot. It was necessary to choose the most direct route possible with a minimum of ascent. Just descending from the caldera gave us quite a bit of work. Right below the hill, the potato harvest was taking place. Some of the pieces were really monstrous.

Vzhledem k tomu, že směrem do města Telde nevede žádná stezka, museli jsme si sami zvolit cestu kudy půjdeme. A jelikož začalo být nesnesitelné vedro, bylo třeba zvolit co nejpřímější cestu s minimem stoupání. Už jenom klesání z kaldery nám dalo docela zabrat. Přímo pod kopcem probíhala zrovna sklizeň brambor. Některé kusy byly opravdu monstrózní.

The path we chose took us through several valleys, small villages and luckily places where we could hide from the burning sun.

Námi zvolená cesta nás provedla několika údolími, malými vesničkami a naštěstí místy kde jsme se mohli schovat před pálícím sluncem.

As we penetrated more and more into civilization, until we had to make our way through several industrial zones. Where the locals sometimes looked at us quite strangely. I'm not surprised at all. When we finally reached the city center of Telde, where we planned to visit a restaurant or bar to refresh ourselves after the hot journey.

Více a více jsme pronikali do civilizace, až jsem se museli probít několika průmyslovými zónami. Kde na nás místní občas koukali dost divně. Vůbec se jim nedivím. Až jsme nakonec došli do centra města Telde, kde jsme měli plán navštívit nějakou restauraci , či bar abychom se osvěžili po horké cestě.

We found one in a back alley run by a local young man. As soon as he saw us, he knew what to do. And almost immediately he brought us cold beer. In the end, the visit lasted almost the whole afternoon, because he take care of us very reliably. But it was time to move on as we planned to catch the last bus towards the coast. Before that, we made a little stop at a local park. Then bought food to survive the day at the sea and then moved to the local bus station. The station also served as a scrap yard for police cars from the local police station. When we finally got our bus. We found that we were driving quite a circular drive, through the surrounding villages, instead of the connection directly to the airport as we had expected. When we got off the bus near the highway and headed towards a place called Punta Ojos de Garza. We had a little accident. As usual, Mamut fell and injured himself, again on the penultimate day. This time just a deep gash on the hand. So we revived our medical powers again. And then continued in the chosen direction. We arrived at the site well after dark, so we dropped us into the rocky desert and went to sleep.

Našli jsme jeden v zapadlé uličce, který provozoval místní mladík. Jakmile nás uviděl, věděl co má dělat. A téměř okamžitě nám přinesl studené pivo. Nakonec se návštěva protáhla skoro na celé odpoledne, protože se o nás staral velmi spolehlivě. Ale byl čas se posunout dále, protože jsme měli v plánu chytit poslední autobus směrem k pobřeží. Předtím jsme si udělali malou zastávku v místním parku. Nakoupili jídlo , abychom přežili den u moře a přesunuli se na místní autobusové nádraží. To sloužilo i jako vrakoviště policejních aut z místní stanice. Když jsme se konečně dočkali našeho autobusu. Zjistili jsme, že jedeme docela vyhlídkovou jízdou, přes okolní vesnice, místo spoje přímo k letišti jak jsme předpokládali. Z autobusu jsme vystoupili u dálnice zamířili směrem k místu s názvem Punta Ojos de Garza. A jak bývá zvykem, Mamut opět předposlední den upadl a zranil se. Tentokráte jen hlubokou ranou na ruce. Takže jsme opět oživili naše lékařské schopnosti a pokračovali dále v našem plánu. Na místo jsme dorazili hodně za tmy. Tak jsme jen upadli do kamenité pouště a šli spát.

Full map link to Mapy.cz

Length of the Trek	Meters Up	Meters Down
159.2 Km	3858 meters	4361 meters