A trip through the Všerubská vrchovina ( Czech republic )

In the last article, we looked at the rally, but the weekend in the Všerubská vrchovina region did not end there. As I have never been to this area, I wanted know little more this place. As I have always visited either the Šumava or the Bohemian Forest. The Všerubská vrchovina is a natural link between these two mountain ranges.

V posledním článku jsme se podívali na rally, ale tím víkend v oblasti Všerubské vrchoviny neskončil. Jelikož jsem v této oblasti nikdy nebyl, protože jsem vždy navštěvoval buď Šumavu, nebo Český les. Všerubská vrchovina je přirozená spojnice těchto dvou pohoří.

In the morning I woke up traditionally early, packed up my sleeping things in the middle of the moss kingdom and set off for another adventure. Because I drained all the batteries in my DSLR the day before, so this whole day is captured on my mobile phone.

Ráno jsem se vzbudil tradičně brzy, zabalil svoje nocoviště uprostřed mechového království a vyrazil vstříc dalšímu dobrodružství. Protože jsem předchozí den, vybil všechny baterie do mé zrcadlovky tak je celý tento den focen na mobilní telefon.

Road led on former military roads with the occasional view of neighboring Germany. After about an hour and a half I reached the places from where I saw the village Všeruby after which this highland is named.

Po bývalých vojenských cestách s občasným výhledem do sousedního Německa jsem asi po hodině a půl došel do míst odkud jsem uviděl vesnici, podle které se tato vrchovina jmenuje.

Now, Všeruby is a small village with a few dozen houses, but in the past it was one of the main roads from Bavaria to Bohemia, because the place where the village is located is essentially a pass between two mountain ranges. The Czech writer Bozena Němcová also lived in the village for some time and that is why her monument is here.

Všeruby jsou dnes malá vesnice o pár desítkách domů, ale v minulosti to byla jedna z hlavních cest z Bavorska do Čech, protože místo kde vesnice leží je v podstatě průsmyk mezi dvěma pohořími. V obci nějakou dobu žila také česká spisovatelka Božena Němcová a proto je zde její památník.

Behind Všeruby, the landscape changes every moment, and the path I chose led for a while through meadows and then through forests again. I even saw a beaver dam here, or a deer when I took a short break.

Za Všeruby se krajina mění každou chvíli a mnou vybraná cesta vedla chvíli po loukách a poté zase lesy. Dokonce jsem zde viděl i bobří hráz, nebo srnce když jsem si dával krátkou pauzu.

Shortly after the village of Mlýneček, I climbed a hill and could look back where I came from.

Kousek za obcí Mlýneček jsem vystoupal na kopec a mohl se podívat zpět odkud jsem přišel.

But then the landscape changed drastically and once again I found myself in a landscape of dead trees.

Jenže pak se krajina drasticky změnila a opět jako vždy jsem se ocitl v krajině mrtvých stromů.

Despite the huge tree markers, the views made me get lost. And so the peaceful path along the tourist signs turned into a struggle for survival in the fields of dead trees.

I přes obrovské značky na stromech jsem se díky výhledům ztratil. A tak se poklidná cesta po turistických značkách změnila v boj o přežití v polomech mrtvých stromů.

Fortunately, in the Czech Republic we have laws according to which such places must be reforested, which is evidently happening here. But again, not a completely well-chosen combination of trees.

Naštěstí máme v České republice zákony, podle kterých je třeba taková místa opět zalesnit, což se zde evidentně děje. Ale opět ne úplně dobře zvolenou kombinací stromů.

Through the meadows and the surviving forests, I reached the place where the kyzo slate mine used to be in 17. centrury. Today the mine is flooded and offers quite interesting compositions.

Přes louky a přeživší lesy jsem došel až k místu kde býval důl na kyzovou břidlici v 17. století. Dnes je důl zatopen a nabízí docela zajímavé kompozice.

Originally I wanted to continue to the Domažlický průsmyk (pass), but I looked at the connection from this place to home. And it turned out that I would have to wait for several hours. So I decided to adjust my itinerary and head towards the town of Domažlice. On the way, I found myself in the Zelenov (Green) Nature Park, which was quite appropriate at the time, because everything was bright green.

Původně jsem chtěl pokračovat do Domažlického průsmyku, ale podíval jsem se jaké je spojení z tohoto místa domů. A vyšlo mi že bych musel několik hodin čekat a tak jsem se rozhodl upravit itinerář a vydat se směr město Domažlice. Cestou jsem se ocitl v Přírodním Parku Zelenov, což bylo v danou dobu dosti odpovídající, protože vše bylo jasně zelené.

As I approached Domažlice, I had a few more views available, and then through an old avenue composed of maples and acacia trees, I arrived at the train station Domažlice-město.

Jak jsem se blížil k Domažlicím měl jsem k dispozici ještě pár výhledů a pak skrze starou álej složenou z Javorů a akátů jse dorazil na stanici vlaku Domažlice-město.

Map link to Mapy.cz

These two days in this highland gave me the confidence that after the winter rest I am still able to travel longer distances even at the cost of challenging terrain. In two days I walked almost 50 km, crossed several streams, went through a swamp and got to know a piece of the Czech land again.

Tyto dva dny v této vrchovině mi dodaly důvěru, že jsem po zimním odpočinku stále schopen cestovat na delší vzdálenosti i za cenu náročného terénu. Během dvou dní jsem ušel téměř 50 km, překonal několik toků, prošel bažinou a poznal opět kousek České země.