Weekend in Bratislava I

Few weeks ago, a public holiday fell on Thursday so you could have four free days while taking just a single day off. We took advantage of this and visited Bratislava, the capital of Slovakia. My grandparents were there several times during the communist era of Czechoslovakia (as travelling abroad wasn’t really an option back then) and my parents in the late 90’s for the last time. Both my grandma and my mum told me Bratislava had used to have a “provincial feeling”, making an impression of a city that has nothing to offer. Yet my girlfriend had never been to Slovakia and I had only been to the Slovak mountains and several other cities only so we gave it a shot.

Před pár týdny vyšel státní svátek na čtvrtek, a tak jsme si udělali prodloužený víkend v Bratislavě. Kdysi tam několikrát byli moji prarodiče, ještě za komunismu, a babička dodnes říká, že Blava je takové nudné provinční město. Rodiče byli v Bratislavě naposledy někdy koncem devadesátých let a podle mamky se v první svobodné dekádě na oné provinčnosti mnoho nezměnilo. Ale T. na Slovensku nikdy nebyla a já byl jen v horách a několika jiných městech, tak jsme dali Bratislavě šanci napravit si reputaci.

The Slovak Radio Building is perhaps one of the earliest attempts to get rid of the “provincial city” label. However ugly this huge upside-down pyramid is, I really like the late “brutalist” architecture style. It is 80 metres high (and yet not the hugest communist monument in the city, keep reading for it). It was one of the first things that caught my eye the first night in Bratislava. But let’s start with something more typical.

Budova Slovenského rozhlasu je asi jeden z prvních bratislavských pokusů zbavit se nálepky provinčního města. Jakkoli je tahle obrácená pyramida ošklivá, pozdní brutalismus se mi docela líbí. Budova je 80 metrů vysoká, a přesto to není ten největší komunistický monument ve městě. O tom se ještě dočtete. Ale začněme něčím typičtějším.

The Goat Cemetery

No worries, it is neither pet cemetery, nor Pet Sematary or anything like it. It just lies next to the Goat gate, hence the name. Unlike most cemeteries in Bratislava, this one is evangelical. Which is reflected in the names on tombstones; some are Slavic, most sound German, though. Several seems to be Hungarian and some of them felt even Hebrew.

Ne, nejde ani o hřbitov zvířátek, ani o Řbitov zvířátek. Hřbitov se jmenuje Kozí, protože leží hned vedle Kozí brány. Na rozdíl od většiny bratislavských hřbitovů je evangelický, což je znát i na náhrobcích. Na některých jsou slovanská jména, ale většina zní německy. Jiná vypadají maďarsky a pár jich asi bude původně hebrejských.

Statues of Bratislava

Communist era statues and sculptures in public space seems to be a big thing here in the Czech Republic, so I was curious how it is in Bratislava. Honestly, there are some obscure objects just like in Prague but I enjoyed most of them. Here’s the finest selection according to my humble opinion ;)

Volavky a predátoři, aneb socialistické sochy ve veřejném prostoru jsou v Česku velké téma, a tak mě zajímalo, jak to vypadá v Bratislavě. Pár obskurních objektů by se našlo, ale většina soch je fakt dobrá. Tady je můj skromný výběr toho nejlepšího.

Čumil, the Gazer. This guy emerges fom a sewer in the very city centre and gazes at passers-by.

Čumil. Tenhle chlap leze v centru města z kanálu a očumuje kolemjdoucí.

“Schöner Náci” – the fanciest Bratislavan beggar, a bit Chaplin-like bloke. He always wore a tailcoat and top hat, got free dishes in several cafés, did a bit of seasonal work here and there and sang in bars in the evenings.

“Schöner Náci” – nejstylovější bratislavský nuzák, tak trochu Chaplinovský typ. Vždycky nosil frak a cylindr, a přitom jedl zadarmo po kavárnách a sem tam si různě přivydělával. Po večerech zpíval v různých podnicích.

The very first Slovak mailbox. The girls probably don't have a clue how to use it yet.

První slovenská poštovní schránka. Děvčata očividně ještě netuší, jak ji správně používat.

Memorial of the Slovak National Uprising. Yes, there’s a huge communist ambience in this one.

Památník Slovenského národního povstání. Jo, z tohohle sousoší ta komunistická atmosféra úplně odkapává.

Memorial of Hans Christian Andersen. Don’t ask me why, I also see no connection here.

Památník Hanse Christiana Andersena. Neptejte se mě, proč tu je, taky tu nevidím souvislost.

Slavín

I’ve promised you the hugest communist monument in Bratislava. Here it is. Slavín war memorial and military cemetery is on a hill above the city. It is dedicated to the Red Army soldiers who died during the Soviet campaign against Nazi Germany. So far so good, but you haven’t seen it yet.

Slíbil jsem vám ukázku toho největšího komunistického monumentu v Bratislavě. Tady je. Slavín, památník Rudé armády a vojenský hřbitov sovětských vojáků, kteří padli při ruském tažení proti nacistickému Německu. To nezní tak strašně, ale ještě jste ho neviděli.

I am no Freudian, yet I can tell what the communist leaders were frustrated about. The obelisk is 42 metres hight and the soldier on the top is 12.5 metres tall. As it is on a hill, you can see that giant monument from everywhere.

Nejsem Freudián, ale tak nějak tuším, co asi komunistické papaláše frustrovalo. Obelisk má 42 metrů a voják na něm dalších 12,5. A protože je památník na kopci, je vidět z celé Bratislavy.

Yet the monument wouldn’t be complete without a bit of extra cliché. So the victorious soldiers needs to be greeted by chaste girls (that would have been raped that instant if it was on the real Red Army conscripts).

Ale monument by nebyl kompletní bez trochy klišé navíc. Takže vítězní vojáci musí být vítáni cudnými dívkami (které by byly obratem znásilněny, kdyby potkaly opravdové Rudoarmějce).

Touching, huh? What brotherhood between the soldiers and liberated workers!

Dojemné, což? To bratrství mezi vojáky a osvobozenými pracujícími!

Some of the graves (nearly 7,000 soldiers are buried here) were decorated with flowers. I believe that Ukrainian conscripts rest in them.

Některé z hrobů (pohřbených je tu skoro 7 000 vojáků) byly ozdobené květinami. Myslím, že patří ukrajinským brancům.

You can hardly get the monument out of your sight. Those two last pictures were taken on our way back to the city centre.

Dostat se z dohledu památníku není lehké. Takhle to vypadá na cestě zpátky do centra.

Next time, I will take you to the old town and to Bratislava Castle. Stay tuned!