Larnaca, Cyprus

Just briefly for those not aware about the Cypriot situation: The island is de facto divided into three parts – Greek Cypriot one on the south (about 60% of the island), Turkish Cypriot on the north (about 35%) and UN governed buffer zone between them (plus two British military bases; the remaining 5%). The capital city of Nicosia had an international airport until the buffer zone was established, nowadays it serves as the headquarters of the United Nations Peacekeeping Force in Cyprus and no commercial flights are operated there. So when you are coming to Cyprus, you would most likely land in Larnaca, a coastal city that together with Limassol seem to take most advantages of the division. We landed there at about 3 pm local time.

Regardless what people say about the Cypriot public transport, we got to the city smoothly by bus that was on time. The ride downtown takes just a few minutes and if you kindly ask, the driver would stop just in front of your hotel if it is more or less by the route. We checked in, had a complimentary welcome drink and headed out. The very first think you’d see anywhere in Cyprus is… a cat. Or cats. Loads of them.

Jen stručně pro ty, kteří nemají povědomí o situaci na Kypru: Ostrov je de facto rozdělen na tři části: řeckokyperský jih (asi 60 % rozlohy ostrova), tureckokyperský sever (asi 35 %) a nárazníkové pásmo ve správě OSN (plus dvě britské vojenské základny, celkem zbývajících cca 5 %). Nikósia coby hlavní město měla mezinárodní letiště, ale to zůstalo v nárazníkovém pásmu, dnes slouží jako velitelství kyperských mírových sborů OSN a neodbavuje žádné komerční lety. Takže při cestě na Kypr pravděpodobně přistanete v přímořské Larnace, která spolu s Limassolem z rozdělení ostrova těží asi nejvíce. My přistáli kolem 3 hodiny odpolední.


Ať už se o kyperské hromadné dopravě říká cokoli, my se do města dostali hladce autobusem, který jel včas. Jízda k hotelu trvala jen několik minut a když řidiče poprosíte, zastaví vám víceméně kdekoli, je-li to alespoň přibližně na jeho trase. Ubytovali jsme se, vypili welcome drink a vyrazili do města. To první, co kdekoli na Kypru potkáte, jsou kočky. Spousty koček.

I guess you did not open this post to see cute cat pictures, right? Here’s a bit of the city and its landmarks. The first stop of mine was the Larnaca castle. It oversees the city promenade and beaches. Several events are held at its yard, usually acoustic concerts and art exhibitions. One was about to take place the day we came but we preferred to see a bit more of the city instead. And to have some nice dinner (see the end of my post for a foodie tip).

Ale asi jste si tenhle článek neotevřeli kvůli kočičím fotkám, že? Tak něco o městě a jeho pamětihodnostech. První zastávkou je Larnacký hrad. Střeží promenádu a městské pláže. Čas od času se v něm odehrají nějaké koncerty nebo výstavy. Jeden koncert byl na programu i v den, kdy jsme byli v Larnace, ale dali jsme přednost návštěvě dalších částí města. A dobré večeři (foodies najdou tip na konci článku).

The tower behind the castle belongs to Djami Kebir mosque from the 16th century. Tourists are allowed to visit it as long as they are dressed properly – we weren’t. And we definitely refused to wear the robes available for underdressed people as they looked like if they were at least one hundred years old.

Věž za hradem patří mešitě Djami Kebir ze 16. století. Turisté ji mohou navštívit, pokud mají vhodné oblečení. My byli nalehko. A odmítli jsme si na sebe vzít roucha, která tu měli připravená pro nedostatečně oblečené turisty, protože vypadaly, jako kdyby byly alespoň sto let staré.

Alas, many places were closed on Sunday early evening. This one caught my eye anyways. Just across the street.

Spousta podniků byla v neděli v podvečer zavřených. Tahle kavárna mě zaujala, ale bohužel... Byla jen přes ulici.

There seems to be a typical pattern in Cypriot cities (not towns and villages, though) – wherever is a major mosque, an important church would be nearby. And vice versa. The Church of Saint Lazarus is mere 2 minutes far from the mosque and is arguably the most important one in the city. It is said that Lazarus himself (yes, that Lazarus, the raised from the dead one) is buried there.

Pro velká kyperská města (ale ne pro ta malá a pro vesnice) je zřejmě typické, že vedle významné mešity je důležitý kostel a naopak. Kostel Sv. Lazara je od mešity asi dvě minutky. A je asi nejdůležitější v Larnace, má v něm být pohřebený sám Lazar. Ano, ten Lazar, který byl vzkříšen z mrtvých.

Lazarus' Tomb is inside, i did not take any picture, though. Those are of some other important religious figures just next to the church. See the AC in the back; what a respect, huh?

Lazarova hrobka je uvnitř, kde jsem nefotil. Tohle jsou hroby některých dalších důležitých církevních postav. Všimněte si té klimatizace v pozadí. To je ale projev úcty, což?

Icons and other religious items are for sale all around the church.

V podloubí kolem kostela koupíte ikony světců a další náboženské předměty.

Panagia Faneromeni, the New Church…

Panagia Faneromeni neboli Nový kostel...

…and its not so fancy surroundings.

A jeho ne až tak vznosné okolí.

Cyprus used to belong to the British empire for several decades. Few Anglican churches were built across the island during that period. This small one is called simply Anglikanikḗ Ekklēsía. I guess you need no translation here.

Kypr několik dekád patřil Britům. A ti stihli napříč celým ostrovem postavit pár kostelů. Tenhle se jmenuje velmi prostě, Anglikanikḗ Ekklēsía. Hádám, že překlad není třeba.

When chilling in the city, we experienced a classy sunset and a wonderful red moonrise above the sea. Taking pictures of the Moon is always tricky, yet I believe those are quite good.

Když jsme se toulali městem, zahlédli jsme i večerní červánky a krásný východ rudého měsíce nad mořem. Fotit měsíc není žádná sranda, ale tyhle snímky snad vyšly celkem dobře.

Several random pictures of the city...

Několik náhodných městských fotek...

And finally, here’s the promised foodie tip. Zenon Tavern is a must. Far from the tourist rush, we ate great souvlaki, homemade just-baked bread, moussaka and perfect appetizers. All that accompanied by delicious local wine. Ten of ten, definitely.

A nakonec slíbený tip pro foodies. Taverna Zenon. Daleko od turistické zóny jsme si dali skvělé souvlaki, domácí čerstvě upečený chléb, musaku a super předkrmy. Spolu se skvělým místním vínem. Rozhodně deset z deseti.